Bouřky na 22.10.2019 6UTC - 23.10.2019 6UTC
*** Ostrá předpověď na 2010/08/15 ***
stupně rizika
pravděpodobnost bouřky

--- SITUACE ---
Nad zpadn Evropou se i nadle udruje cut-off low, kter bude v prub?hu dne postupovat mrne k vchodu. Paraleln? s vchodn stranou s n spojene brzdy se i nadle udruje zvln?n frontln rozhran. Z jedn z jejich vln se vyvinula tlakov ne, kter bude v pr?b?hu dne postupovat p?es st?edn Evropu sm?rem k severu a severovchodu. V ramci jejho teplho sektoru k nm bude od jihu proudit tepl, vlhk a mrn? a siln? labiln vzduchov hmota. B?hem noci tento p?iliv teplho vzduchu ukon? od JZ studen fronta s touto cyklonou spojen. Situace je vak velmi komplikovan a p?edpov?di jednotlivch model? se od sebe velmi li, stejn? tak i reln vvoj.

--- P?EDPOV?? oblast stupe? 2 ---
Posledn sonde ukazuj (krom? sonde z Vdn?) jen slab? labiln zvrstven ovzdu. V pr?b?hu dne vak o?ekvme v d?sledku proh?vn spodnch vrstev vzduchu dal labilizaci vzduchu. Model GFS p?itom p?edpokld hodnoty MLCAPE p?es 1500J/kg na pom?rn? rozshllm zem na Morav? a zejmna Z Slovenska, model ECMWF p?edpokld lokln? hodnoty CAPE mnohem vy, a ke 3000J/kg, na J Slovenska pak i vy. Skute?n mra labilizace je vak pom?rn? otazn vzhledem k odlinmu vvoji od modelovch p?edpov?d(zejmna GFS modelu) a tak kv?li t?ko p?edpov?ditelnmu vlivu od J se nasouvajc vysok obla?nosti.
Od JV nad nae zem proud velmi vlhk a tepl vzduch s rosnmi body dosahujcmi nad Moravou a ?st st?ednch ?ech a kolem 18C, nad J Slovenska pak a kolem 20C, p?i?em pr?b?hu dne se d o?ekvat jet? mrn zven t?chto hodnot. Model GFS pak po?t se sm?ovacm pom?rem a p?es 12g/kg v pr?b?hu odpoledne na v?tin? Moravy a Z Slovenska.
Od J poSZ Slovenska se thne ps velmi silnch bou?ek, kter vak propaguj vcemn? podln?. Pohyb psma dop?edu k V je velmi pomal a tak je v tto oblasti nutn po?tat s vskytem vysokch srkovch hrn? a monost loklnch p?valovch povodn. Obla?nost a kovadliny tohoto systmu by vak zejmna na S Moravy mohly zbrzdit dostate?nou insolaci a zrove? i dostate?nou labilizaci vzduchu a dal vvoj bou?kov ?innosti v odpolednch hodinch.
V teplm sektoru cyklony o?ekvme spe izolovan bou?ky. P?itom dky pom?rn? silnnu proud?n ve st?ednch a vych hladinch je mono o?ekvat st?ih v?tru ve spodnch 6 km 15 a 20m/s (v no?nch hodinch na front? i p?es 25m/s) Jeho maximum by m?lo bt koncentrovno do spodnch 3 kilometr?. To by favorizovalo vvoj dob?eoorganizovanch multicel, v men m?e nelze vylou?it i vskyt supercel. Dky jejich organizaci je mono o?ekvat krupobit, p?i?em pr?m?r krup by mohl p?esahovat 2cm. Rovn? zejmna v horskch oblastech je mono o?ekvat vzhledem k vysok vlhkosti i vysok hrny srek (i p?es 50mm). V men m?e by se pak mohly objevit nrazy v?tru p?es 20 i 25m/s. Odpoledne a v noci je p?edpokldn i vrazn st?ih ve spodnm kilometru (LLS) p?es 10m/s, to by spolu s vy helicitou, a p?es 200J/kg, mohlo vst ke vzniku ojedin?lch tornd, zejmna ale nejen, v rmci p?padnch supercel.
V pr?b?hu noci na front? je pak vvoj zatm otazn, model ECMWF, ktar je zatm ble relnmu vvoji ne GFS, p?edpokld ve V polovin? ?ech vrazn zvaovn lability v pozdnm odpoledni a ve?er a do hodnot kolem 2000J/kg a rovn? vzrostou hodnoty st?ihu v?tru. Bou?ky by se mohly zformovat do n?kolika systm? postupujcch od J-JZ k S-SV, model ECMWF pak p?edpokld vraznou MCS ve ve?ernch hodinch postupujc od J-JZ ?ech k SV p?es st?edn a V ?echy. Projevy onoho p?padnho bou?kovho systmu budou ale siln? zviset na skute?n m?e labilizace a na jeho uspo?dn, v p?pad? vytvo?en Squall line lze po?tat s velmi silnm nrazovm v?trem s monost nraz? nad 25m/s, zejmna na JV kraji systmu pak nelze vylou?it siln krupobit. V Opa?nm p?pad? by sestm mohl p?inst zejmna vrazn srkov hrny a rovn? krupobit. Vzhledek k o?ekvan velk ?etnosti a intenzivnch doprovodnch projev? bou?ek a monosti ojedin?lch extrmnch, vydvme pro velkou ?st zem stupe? 2.

--- P?EDPOV?? zbytek zem ---
Zbytek zem by m?l mt slab podmnky, ale s ohledem na sloit vvoj t?ko posoudit, kam a mohou p?esn? zashnout bou?kov systmy, vydvme pro cel zbytek zem ?R i SR stupe? jedna, ovem s men pravd?podobnost, e zde dojde k vskytu bou?ek. P?padn bou?ky by zde m?li bt slab ne v oblasti ozna?en stupn?m 2, i tak nelze vylou?it vskyt ojedin?lch intenzivnch projev?.

Číslo předpovědi: 123
Vydal:
 
Upozornění: Předpovědi zde publikované jsou pouze experimentálního chrakteru a slouží pro informování zejména amatérských pozorovatelů počasí a bouřek. V žádném případě se nejedná o výstražné informace a neslouží tedy jako podnět pro záchranné složky či krizová centra! Oficiální výstražné informace najdete na webu ČHMÚ.