Bouřky na 12.11.2019 6UTC - 13.11.2019 6UTC
*** Ostrá předpověď na 2011/07/10 ***
stupně rizika
pravděpodobnost bouřky

--- SITUACE ---
Oblast st?edn Evropy z?stv nadle pod vlivem vlnc se studen fronty spojen s cyklonou SZ od Skandinvie, v rmci tohoto frontlnho rozhran pak postupuj p?es st?edn Evropu jednotliv frontln vlny ve sm?ru ?dcho proud?n, tj. k SV. Po p?echodu jedn vlny v noci p?es ?R, spojen s bou?kovm systmem, se formuje nad V Francie frontln vlna spojen s vkovou krtkovlnnou brzdou. Ta by m?la postoupit b?hem ve?era a noci and nae zem a p?inst v teplm labilnm vzduchu dal vlnu bou?ek. --- P?EDPOV?? stupe? 1, ?echy ---
Zde je situace op?t pom?rn? nevyzpytateln. Modely se neshoduj na m?e labilizace, zatmco GFS p?edpokld dky insolaci dosaen hodnot MLCAPE a >1200 J/kg, ECMWF zde dv pouze slabou slabilizaci. m?rn? tomu vypadaj i p?edpov?di rozloen konvektivnch srek. Nejv?t anci na vskyt bou?ek v dennch hodinch dvaj modelov p?edpov?di v rmci psu od umavy a J ?ech p?es Vyso?inu a po hory na V ?ech. P?padn konvekce se bude vzat op?t zejmna na vrazn?j orografii, tj. horsk a kopcovit oblasti, pop?. na outflow boundaries z no?nch bou?. Co se dynamick strnky podmnek t?e, st?ih v?tru bude spe jen mrn kolem 10-15 m/s, na zpad? mon lokln? a nad 15 m/s. To by umonilo organizaci bou?ek do multicel a multicelrnch shluk?. S ohledem na neshody v m?e labilizace a mnostv srek je velmi obtn p?esn? p?edpov??et monou intenzitu bou?ek, ale v p?pad? dostate?n labilizace m?e dochzet k ojedin?lmu vskytu siln?jch krupobit a nraz? v?tru, v oblastech kde by se obnovovala del ?as bou?kov jdra nelze t vylou?it vskty srkovch hrn? nad 30mm/h.
Situace v ?echch by m?la bt zajmav?j hlavn? ve?er a v noci, kdy se modely shoduj na dostat?n m?e lability a monosti p?echodu MCS pop?. i vce systm? s r?znou mrou organizace. V jejich rmci nelze vylou?it vskyt vrazn?jch srkovch hrn?, zejmna v rmci hor a okol na J ?ech, na ?ele systmu pak nelze vylou?it siln?j nrazy v?tru a kolem 20m/s a, s ohledem na dostate?nou mru lability na no?n hodiny, i vraznou elektrickou aktivitu systmu a zejmna v JV ?stech systm? monost ojedin?lch krupobit.
Skute?nost ale zatm z?stv otazn a bude velmi zviset na skute?n m?e labilizace ale mj. i na postupu frontln vlny, jej p?esn postup a intenzitu lze i v sou?asnosti odhadovat jen velmi teko.

--- P?EDPOV?? stupe? 1, Morava a Z ?st Slovenska ---
Modely po?taj na Morav? s mrnou a silnou labilizac prost?ed, kdy GFS slibuje hodnoty MLCAPE od 1200 do vce ne 2500 J/kg, co je ji siln labilita. Ta ale zd se nemus bt vyuita dky postupujcmu h?ebeni tepla v nich a st?ednch hladinch v ?eln ?sti postupujc krtkovlnn brzdy, kdy advekce teplejho vzduchu ve st?ednch hladinch m?e zvyovat hodnoty CIN do takov mry, e se v oblasti nejv?t CAPE bou?ky tm?? v?bec nevytvo?. Skute?n? p?edpov?di GFS slibuj na cel ps od S Moravy po J Slovnenska hodnoty CIN 50-100 J/kg i p?es den. To jsou vrazn hodnoty, kter bez pomoci vn?jch ?initel? dok dokonale zabrnit vzniku konvektivnch bou?. Nem?eme vak vylou?it lokln eliminaci CIN, zejmna v rmci horskch oblast jako Jesenky, Beskydy a horsk psma na SZ Slovenska. Modely pak po?taj se slab CIN i v Z ?sti Moravy a na Vyso?in?, kde by mohlo dojt snze k rozvoji konvekce. Tam kde by dolo k pr?razu on zdrn vrstvy, m?eme o?ekvat intenzivn projevy bou?ek, s ohledem na p?edpokldanou vysokou absolutn vlhkost spodnch vrstev atmosfry a spe slab st?ih v?tru, zejmna p?valov srky s hrny p?padn? a kolem 30 - 50mm/h. S p?hldnutm k m?e lability nem?eme vylou?it monost vskytu krupobit, kter by ojedin?le ale spe krtkodob? mohla bt siln s pr?m?rem krup a kolem 2cm.
B?hem no?nch hodin pak modely nazna?uj monost tvorby MCS v rmci J Moravy a JZ Slovenska. S ohldem na mru lablity by hlavnm rizikem takovho systmu byla intenzivn elektrick aktivita a monost vskytu ojedin?lch krupobit, zejmna pak na JV okraji systmu, vylou?it nem?eme ani siln nrazy v?tru a ojedin?le p?i p?isp?n loklnch podmnek ani vrazn?j srkov hrny.

--- P?EDPOV?? st?edn a V Slovensko ---
Zde panuje vrazn neshoda model? v p?edpov?di mry labilizace prost?ed. Kdy GFS p?edpold spe slabou, lokln? a mrnou labilitu, zatmco ECMWF zde klade oblast s nejv?tmi hodnotami CAPE a p?es 2000 J/kg. I tak se oba modely shoduj, e vskyt bou?ek by m?l bt na vchod? zem spe velmi ojedin?l a tak na krajnm vchod? nechvme dky mal pravd?podobnosti zkladn nult stupe? ale s tm, e v p?padn ojedin?l bou?ce nelze vylou?it vskyt vraznch projev?. Bou?ky by se m?ly vyskytovat velmi slab? organizovan v podob?, z?ejm? shlukovch multicel a unicel.

I tak jsou p?edpov?di v t?chto dnech zaten velkou mrou nejistoty a p?i chyb?jc vraz dynamice je vvoj konvekce velmi chaotick a velmi obtn? p?edpov?diteln.

Číslo předpovědi: 194
Vydal:
 
Upozornění: Předpovědi zde publikované jsou pouze experimentálního chrakteru a slouží pro informování zejména amatérských pozorovatelů počasí a bouřek. V žádném případě se nejedná o výstražné informace a neslouží tedy jako podnět pro záchranné složky či krizová centra! Oficiální výstražné informace najdete na webu ČHMÚ.