Bouřky na 12.11.2019 6UTC - 13.11.2019 6UTC
*** Ostrá předpověď na 2012/05/03 ***
stupně rizika
pravděpodobnost bouřky

--- SITUACE ---
V na oblasti se i nadle udruje nevrazn tlakov pole, ve kterm p?es st?edn Evropu jen velmi pomalu postupuje frontln rozhran. Po jeho p?edn stran? dochz stle k p?livu teplej, a mrn? labiln vzduchov hmoty, ve kter lze ?ekat vskyt bou?ek, je by ojedin?le mohly bt i siln. V rmci vkovho tlakovho pole bude dochzet ke slbnut cyklony nad Z Evropy a jejmu "propojovn" s cyklonou nad S Evropou, p?i?em m?lk brzda, je se k nm od Z rozi?uje se bude transformovat na krtkovlnou brzdu postupujc b?hem noci p?es nae zem sm?rem k VSV, kter by mohla napomoci udren bou?kov ?innosti a do no?nch hodin a to zejmna na zem Slovenska.

--- P?EDPOV?? stupe? 1, Slovensko, JV-V Morava ---
Stupe? 1 je vydn pro JZ polovinu Slovenska a JV a V Moravu, hlavn? kv?li riziku silnch krupobit a nraz? v?tru v ojedin?lch downburstech, v rmci komplexn?jho ternu nelze vylou?it vy srkov hrny z bou?ek.


P?lno?n sonde z oblasti nazna?uj vrazn hodnoty vertiklnho teplotnho gradientu st?ednch vrstev atmosfry s potencilem a k mrn labilizaci b?hem dne a s vrstvami suho vzduchu v nzkch a st?ednch hladinch troposfry. Stani?n m??en pak ukazuj na vrazn vzestup teplot rosnch bod? oproti p?edelmu dni, co zna? zven obsahu vlhkosti v atmosf?e ale i vy potencil pro monou labilizaci prost?ed b?hem dne dky insolaci. I modelov p?edpov?di po?taj a s mrnou labilizac prost?ed a to za hodnot rosnch bod?, je narozdl od p?edelch dn? pom?rn? dob?e odpovdaj realit?. Model GFS po?t s hodnotami MLCAPE p?es 1200 J/kg lokln? i vc, podobn hodnoty udv model WRF i HiRLAM. To ve p?i postupn? se zvyujcm st?ihu v?tru sm?rem k zpadu do mrnch hodnot DLS, tedy p?es 10 m/s. Nad JZ Slovensko by se b?hem pozdnho ve?era a noci m?la nasouvat p?edn strana vkov krtkovlnn brzdy, je by mohla zaru?it dynamickou podporu pro p?evn ji existujcch bou?ek, pop?. i formovn novch bou?kovch systm? i kv?li stle p?tomn labilit?, kter by se m?la op?t udret i do noci. S ohledem na podmnky lze ?ekat bou?ky v podob? jak izolovanch bun?k, tak hlavn? multicelrnch shluk? a pozd?ji nelze vylou?it organizaci bou?ek do m?nch systm?, zejmna b?hem ve?era a noci. V rmci bou?kovch systm? by pak dalm rizikem mohla bt i siln?j elektrick aktivita a tedy v?t mnostv vboj? blesku.

--- P?EDPOV?? stupe? 1, S-SV-V ?ech, Z-S Morava ---
Stupe? 1 je vydn pro oblast S, SV a V ?ech, ?st Vyso?iny a severn ?st Moravy a to hlavn? kv?li riziku p?valovch lijk? s monost vych srkovch hrn? ale i kv?li monmu vskytu ojedin?lch krupobit v bou?kch.

Rann sond z Prahy nazna?uje t dobr potencil pro labilizaci b?hem dne, s vraznm vert. teplotnm gradientem mezi hladinami 850 a 700 hPa, st?jn? jako vysok vlhkosti ve st?ednch hladinch troposfry. Stani?n m??en pak ukazuj na vrazn zven teplot rosnch bod?, zejmna v oblasti Polab ale i v okol, kdy na n?kterch stanicch chyb jen desetiny C do 15C. St?ih v?tru zatm z?stv slab, na JZ a Z zem a mrn, ale b?hem dne by m?l lehce zesilovat do hodnot DLS p?es 10 m/s. Jako problematick se ale jev orientace vektoru st?ihu v?tru v??i postupu bou?ek, ty by se mohly uspo?dvat do ps? postupujcch podln? zejmna pak dky p?soben loklnch faktor? jako vrazn?j vrchoviny a hory. Modely zde navc p?edpokldaj t a mrnou labilizaci s hodnotami MLCAPE op?t a p?es 1000 J/kg, co spolu s postupn? zesilujcm st?ih?m v?tru povede rovn? k monosti vskytu krupobit v bou?kch, ojedin?le i silnch ale jako hlavn riziko se zde jev monost vskytu vrazn?jch srkovch hrn?.

--- P?EDPOV?? zbytek zem ---
Zde p?edpokldme ni mru labilizace jen do slabch hodnot, pop?. labilitu bez podpory st?ihu v?tru. To povede spe k vskytu slabch, h?e organizovanch bou?ek, a? u izolovanch a nebo v rmci patn? organizovanch shluk?. Bou?ky by m?ly bt p?evn? bez vrazn?jch projev?, ale zejmna v rmci V poloviny Slovenska nelze vylou?it ojedin?l siln?j krupobit krtkho trvn, pop?. i ojedin?l downburst s ohledem na vskyt such vrstev ve st?ednch a nzkch hladinch troposfry a p?edpovdan hodnoty Delta-EPT. V rmci lut ?sti ?ech nelze vylou?it ojedin?l vskyt p?valovho lijku s vymi hrny ale zde by hrny nem?ly bt a tak vysok jako v jednotkov oblasti.

Číslo předpovědi: 253
Vydal:
 
Upozornění: Předpovědi zde publikované jsou pouze experimentálního chrakteru a slouží pro informování zejména amatérských pozorovatelů počasí a bouřek. V žádném případě se nejedná o výstražné informace a neslouží tedy jako podnět pro záchranné složky či krizová centra! Oficiální výstražné informace najdete na webu ČHMÚ.